Pokrok ve vývoji kovalentních organických sítí (COFs) a jejich využití v zařízeních pro ukládání energie shrnuje přehledový článek, na němž se podíleli rovněž vědci z CATRIN. Práci publikoval jeden z nejvýznamnějších časopisů v oboru – Advanced Energy Materials.
Kovalentní organické sítě patří k porézním strukturám, které se díky svým vlastnostem ukazují jako velmi slibné pro pokročilé elektrodové materiály. Jejich nekovové složení je zásadní pro udržitelnost materiálů, navíc jsou velmi lehké, stabilní a chemicky velmi dobře modifikovatelné. Jejich příprava je však stále náročná a problémem je i jejich nízká vodivost. Proto výzkumníci z různých koutů světa navrhují strategie, jak přípravu COFs optimalizovat a případně vylepšit i jejich vlastnosti. Cílem je umožnit jejich široké využití například v bateriích nebo superkondenzátorech.
„Možnost přesného inženýrství na molekulární úrovni umožňuje přizpůsobit velikost pórů, chemii povrchu a elektrochemické vlastnosti COFs, což z nich činí ideální kandidáty na tenké, flexibilní elektrodové materiály. V článku jsme nejen zmapovali dosavadní poznání v této problematice, ale také navrhli možné budoucí směry optimalizace kovalentních organických sítí pro využití v oblasti ukládání energie,“ uvedl jeden z autorů Radek Zbořil.
Na přípravě přehledového článku se podíleli vědci z CATRIN Univerzity Palackého, CEET na VŠB-TUO společně s kolegy z Indie, Polska a Velké Británie. Studie vznikla i díky podpoře projektů TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský a REFRESH z operačního programu Spravedlivá transformace.
Projekt TECHSCALE (No. CZ.02.01.01/00/22_008/0004587) je financován z programu MŠMT OP JAK Špičkový výzkum, podpořeného z EFRR/ESF.
